Daltonský učební plán

 

(též „daltonský laboratorní plán“, „daltonský systém“ nebo jen zkráceně „dalton“)

 

Tři základní principy

  • volnost – učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost
  • samostatnost – učit se samostatně pracovat
  • spolupráce – učit se pracovat v kolektivu

Hlavní myšlenka

Hlavní myšlenkou daltonského plánu je odlišná organizace vzdělávání na rozdíl od jiných tradičních směrů. Mezi učitelem a žákem existuje určitá úmluva o harmonogramu práce na určité období. Žák rozhoduje sám o své práci, sám si určuje tempo a učí se spolupracovat s ostatními žáky. Daltonský plán není nikdy jediným systémem ve škole, vždy se zařazuje jako doplněk k tradičnímu školnímu systému. Každá škola si sama určuje, jak ho využije. Některé školy vkládají do výuky tzv. daltonské bloky. Jsou to většinou dvouhodinové bloky, které se vkládají do rozvrhu jednou až dvakrát týdně. Jiné školy zase využívají daltonský systém určitý týden v měsíci. Vždy je vymezen určitý pracovní plán, který by měl žák v daném období splnit. Po splnění plánu záleží jen na žákovi, jak se rozhodne vyplnit svůj zbývající čas. Většinou to bývají různé připravené úkoly na opakování a rozvíjení učiva a nebo určitá zájmová činnost v podobě zájmových kroužků. Daltonský plán se využívá především kvůli jeho ideálům a kladům. „Dalton není ani metoda ani systém. Dalton je vliv.“ Helen Parkhurstová

 

Ideály a klady plánu

  • získání samostatnosti (děti se učí zodpovědnosti za svoji práci, učí se spolupráci v týmu)
  • plánování práce (možnost volby časového plánu a tempa každého jednotlivce)
  • získání zdravého sebevědomí (dítě se naučí zhodnotit svoji práci)
  • trvalejší upevňování vědomostí (žák si zapamatuje více, když k poznání dojde samostatně)
  • vyloučení frustrace (práce v daltonském plánu není nikdy hodnocena negativně)
  • rozvíjení a prohlubování vlastní tvořivosti